Zbytky kruhové obvodové zdi větrného mlýna najdeme asi 300 m severně od Mikulášovic na návrší zvaném Větrník v nadmořské výšce 481 m a ukryté v kaštanovém háji. Tato významná stavba se nedochovala a o její podobě se můžeme dozvědět pouze z dobových pramenů a fotografií.

Přesné datum jeho vzniku není známo, ví se jen, že v roce 1843 již byl uveden v katastru na pozemkové parcele číslo 2751 v poloze Hirschelhübel. Na historickém fotu je uveden rok 1555 a proto se uvádí tento údaj, který ale není ničím podložen. Možná je to datum vzniku jeho předchůdce, ale toto je předmětem dalšího bádání. Posledním mlynářem byl jistý Molle. Mlýn sloužil až do roku 1875, kdy se stal hostincem s názvem Windmühle (Češi mu říkali Větrník). Hostinec vystřídal několik majitelů. Po roce 1900 patřil mistru řemesla krejčovského panu Adolfu Kirchnerovi, který ho roku 1928 prodal panu Dittrichovi, který se vrátil z Ameriky. Po této koupi tam jako nájemce hospodařil August Michel a mlýn se mezi lidmi stal velmi oblíbeným místem, kde byl i kuželník.
Po odsunu původního německého osídlení v roce 1945 mlýn zpustl. 8. dubna 1955 se část mlýna zřítila a v létě téhož roku byly pak zbytky strženy z bezpečnostních důvodů. Traduje se, že mlýn byl zničen odstřelením v roce 1946 kvůli domněnkám, že je tam sklad zbraní, třebaže se nikdy nic nenašlo.

Základním stavebním prvkem byly žulové kameny. Stavba měla kruhový půdorys o průměru 8,5 m a v době kdy v ní fungovala restaurace byla pouze patrová. Stěny byly silné a v přízemí i prvním patře se nalézala 3 okna, jejichž klenutí tvořily klínovitě tesané kameny. U větrného mlýna byla 26 metrů hluboká studna se dřevěnou pumpou. Celý areál byl mistrovským kouskem tehdejší řemeslné výroby. Z nástavby nad kameny byl krásný rozhled do okolí, dalo se dohlédnout do Knížecího, kde těž stál malý dřevěný mlýn. Další rozhled se naskýtal do části Salmova, do Saska a do Severního až na nejsevernější usedlost sedláka v Rakousku - Uhersku.